|
|
Inhibice regenerace prýtů na explantátech petunie (Petunia x hybrida) in vitro způsobená fluoranthenem
Czyžová, Kateřina
Cílem diplomové práce bylo studium vlivu fluoranthenu (FLT) na biochemické a růstové procesy regenerantů petunie (Petunia hybrida cv. Lady blue) z organogeneze in vitro. K tomuto experimentu byly použity segmenty střední části listů, prýty z organogeneze in vitro a vegetační vrcholy se čtyřmi až pěti pravými listy rostlin z udržované kultivace in vitro. Bylo sledováno zda fluoranthen ovlivní organogenezi prýtů in vitro, obsah chlorofylu a a b, obsah cytokininů a zakořenění jak prýtů (z organogeneze in vitro) tak vegetačních vrcholů z udržované kultivace in vitro. Bylo použito kultivační MS médium s obsahem benzyladeninu (1,5 mg/l), 1-naftyloctovou kyselinou (0,18 mg/l) a fluoranthenem (1mg/l) či bez fluoranthenu (kontrola). V případě organogeneze in vitro byl experiment proveden na 4 variantách médií s rozdílnou subkultivací na jiná média ve třech opakováních. Varianty médií byla zvolena tak, aby bylo možné zjistit, zda fluoranthen je schopen ovlivnit růstové a biochemické procesy již od začátku kultivace anebo zda je schopen narušit tyto procesy až v průběhu dané kultivace. Pro sledování zakořeňování bylo použito kultivační MS médium s obsahem kyseliny indolyl-3-máselné (0,5 mg/l) a fluoranthenu v různých koncentracích (0,1; 1; 3 a 5 mg/l). Z výsledků vyplynulo, že fluoranthen je schopen ovlivnit organogenezi prýtů vytvořených na segmentech listů. Došlo k nižší frekvenci organogeneze oproti kontrole. A dále bylo zjištěno, že fluoranthen větším podílem ovlivňuje regeneraci již při působení na začátku kultivace oproti pozdějšímu působení až v průběhu kultivace. Byl zjištěn nejvyšší příjem benzyladeninu a jeho ribosidu z kultivačního média. Fluoranthen ovlivnil obsah dihydrozeatinu výrazným způsobem. Zeatin a jeho ribosid byl zaznamenán v minimálním množství. FLT způsobil nižší obsah chlorofylů a i b v explantátech. V případě chlorofylu a nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi variantami, kdy byl explantát ovlivněn fluoranthenem na začátku kultivace anebo až v průběhu kultivace. Bylo zaznamenáno, že fluoranthen ovlivňuje morfologii kořenů subkultivovaných prýtů z organogeneze in vitro a také kořenů vegetačních vrcholu s čtyřmi až pěti pravými listy. Kořeny rostlin v kultivačním médiu s vyšším obsahem fluoranthenu (3 a 5 mg/l) vykazovaly menší větvení kořenů a kořeny byly kratší.
|
|
|
Srovnání transportu a distribuce organického polutantu a trofických látek v rostlinách hrachu (Pisum sativum L.)
Francová, Jana
V této práci byl sledován transport a akumulace 14C-fluoranthenu (14C-FLT) a 14C–glycinu (14C–gly) v rostlinách hrachu setého (Pisum sativum L.), po aplikaci látek do živného roztoku a bodově na list. Cílem práce bylo srovnat transport a distribuci výše uvedených látek v rostlinách hrachu. Z tohoto důvodu byly rostliny hrachu insektovány mšicemi, které penetrovaly stilety floém. Vzorky byly odebrány po 2, 24, 48 a 72 hodi-nách po přidání 14C-FLT nebo 14C-glycinu do živného roztoku či na list. Transport a distribuce 14C-aktivity pocházející z 14C–gly a 14C-FLT byly měřeny technikou kapalné scintilace po spálení vzorků v proudu kyslíku. Výsledky dokázaly, že rostliny hrachu translokovaly 14C-FLT i 14C–gly z živného roztoku i z bodu aplikace na listě i do nej-mladších části rostliny - do apexů jako významných sinků, . I u mšic byla zjištěna 14C-aktivita, čímž se prokázal transport FLT i glycinu floémem.
|
|
|
Vliv polycyklických aromatických uhlovodíků na růst a bioenergetiku rostlin
Francová, Jana
V této práci jsou shrnuty současné poznatky o polycyklických aromatických uhlovodících (PAHs) a také jejich přijmu rostlinami. PAHs představují významnou skupinu environmentálních kontaminantů v rámci perzistentních organických polutantů (POPs). Mnohé z nich vykazují toxické, karcinogenní i mutagenní vlastnosti. Rostliny tvoří podstatnou složku terestrických i akvatických ekosystémů a mají schopnost přijímat tyto látky z prostředí. Stávají se tak nezanedbatelným zdrojem PAHs pro živočichy, včetně člověka. Ve screeningovém experimentu, jsem zjistila stresující koncentrace vhodného PAHs - fluoranthenu (FLT). U rostlin hrachu setého (Pisum sativum L.) jsem sledovala růst nadzemní části a kořenů a vhodným způsobem jsem naměřená data zpracovala.
|
|
|
Růstová a metabolická odezva okřehku menšího (Lemna minor L.) na polycyklický aromatický uhlovodík
Hrušková, Zuzana
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) jsou řazeny mezi organické sloučeniny, které svým dlouhodobým setrváváním zatěžují životní prostředí. Na přítomnost PAU reagují zejména vodní rostliny. Okřehek menší (Lemna minor L.), vodní rostlina charakteristická tím, že je vystavena působení cizorodých látek převážnou částí svého těla, představuje vhodnou modelovou rostlinu pro studium vývojových a metabolických reakcí na přítomnost polycyklických aromatických uhlovodíků. Cílem diplomové práce bylo sledovat vývojové a metabolické odpovědi okřehku menšího na působení polycyklického aromatického uhlovodíku fluoranthenu. Po dobu 21 dnů byly pozorovány u čtyř koncentrací fluoranthenu, které představovaly běžně se vyskytující (0,1 a 0,5 mg FLT/l) a mírně zvýšenou (1 a 5 mg FLT/l) koncentraci fluoranthenu, metabolické a bioenergetické odpovědi. Dále byly pozorovány růstové a vývojové změny a změny v obsahu fytohormonů. Studium bylo zaměřeno i na morfologii rostlin. Z výsledků práce bylo patrné, že přítomnost fluoranthenu má významný vliv na vzhled a produkci rostlin. Dále byl prokázán značný negativní vliv na parametry růstu. Fluoranthen prokázal významný vliv na produkci rostlinných hormonů.
|
|
|
Vliv fluoranthenu na růstové a vývojové procesy okřehku menšího (Lemna minor L.)
Hrušková, Zuzana
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) jsou považovány za perzistentní organické polutanty z důvodu dlouhodobého přetrvávání v životním prostředí. Na přítomnost PAU významně reaguje vodní rostlina Lemna minor L. svou redukcí růstu, a představuje tak bioindikátor organického zatížení vodního prostředí. Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv fluoranthenu na růstové a vývojové procesy Lemna minor L. Během 21 dnů byly sledovány na několika koncentracích fluoranthenu (0,1; 0,5; 1 a 5 mg/l) růst a viabilita rostlin, morfologické a anatomické změny a růstové parametry. Dále byly sledovány produkční schopnosti rostlin a změny v obsahu fytohormonů (cytokininy, etylén, ABA). Z výsledků vyplynulo, že fluoranthen měl značný vliv na vzhled rostlin a produkci biomasy, specifickou listovou plochu a obsah sušiny listu. Na produkční úrovni nebyly zaznamenány významné negativní účinky. Vlivem fluoranthenu došlo ke zvýšení produkce etylénu a tvorby kyseliny abscisové u rostlin okřehku menšího. Po 21 dnech kultivace došlo u rostlin ošetřených nízkými koncentracemi fluoranthenu k syntéze iP, iPR a Z.
|
|
|
Inhibice regenerace prýtů na explantátech petunie (Petunia x hybrida) in vitro způsobená fluoranthenem
Czyžová, Kateřina
Cílem diplomové práce bylo studium vlivu fluoranthenu (FLT) na biochemické a růstové procesy regenerantů petunie (Petunia hybrida cv. Lady blue) z organogeneze in vitro. K tomuto experimentu byly použity segmenty střední části listů, prýty z organogeneze in vitro a vegetační vrcholy se čtyřmi až pěti pravými listy rostlin z udržované kultivace in vitro. Bylo sledováno zda fluoranthen ovlivní organogenezi prýtů in vitro, obsah chlorofylu a a b, obsah cytokininů a zakořenění jak prýtů (z organogeneze in vitro) tak vegetačních vrcholů z udržované kultivace in vitro. Bylo použito kultivační MS médium s obsahem benzyladeninu (1,5 mg/l), 1-naftyloctovou kyselinou (0,18 mg/l) a fluoranthenem (1mg/l) či bez fluoranthenu (kontrola). V případě organogeneze in vitro byl experiment proveden na 4 variantách médií s rozdílnou subkultivací na jiná média ve třech opakováních. Varianty médií byla zvolena tak, aby bylo možné zjistit, zda fluoranthen je schopen ovlivnit růstové a biochemické procesy již od začátku kultivace anebo zda je schopen narušit tyto procesy až v průběhu dané kultivace. Pro sledování zakořeňování bylo použito kultivační MS médium s obsahem kyseliny indolyl-3-máselné (0,5 mg/l) a fluoranthenu v různých koncentracích (0,1; 1; 3 a 5 mg/l). Z výsledků vyplynulo, že fluoranthen je schopen ovlivnit organogenezi prýtů vytvořených na segmentech listů. Došlo k nižší frekvenci organogeneze oproti kontrole. A dále bylo zjištěno, že fluoranthen větším podílem ovlivňuje regeneraci již při působení na začátku kultivace oproti pozdějšímu působení až v průběhu kultivace. Byl zjištěn nejvyšší příjem benzyladeninu a jeho ribosidu z kultivačního média. Fluoranthen ovlivnil obsah dihydrozeatinu výrazným způsobem. Zeatin a jeho ribosid byl zaznamenán v minimálním množství. FLT způsobil nižší obsah chlorofylů a i b v explantátech. V případě chlorofylu a nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi variantami, kdy byl explantát ovlivněn fluoranthenem na začátku kultivace anebo až v průběhu kultivace. Bylo zaznamenáno, že fluoranthen ovlivňuje morfologii kořenů subkultivovaných prýtů z organogeneze in vitro a také kořenů vegetačních vrcholu s čtyřmi až pěti pravými listy. Kořeny rostlin v kultivačním médiu s vyšším obsahem fluoranthenu (3 a 5 mg/l) vykazovaly menší větvení kořenů a kořeny byly kratší.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.